středa 21. října 2015

Stala se nám taková věc

A ne ledajaká. Velký a krásný důkaz toho, že hodní lidé nevymřeli. Že ještě jsou takoví, kteří udělají jen tak, pro radost, něco pro druhé. A chtějí za to jen tu radost. Prostě je těší, když udělají radost, sami se nabídnou a neváhají.
Nedávno jsem u Nicenky napsala, že knihu Človíčkova dobrodružství bych taky moc chtěla, ale nejspíš na ni v Alberovi nenasbíráme. Na Krysáky jsme nakonec nasbírali, na Človíčka ne. Ozvala se mi tehdy naprosto neznámá paní Magda, že ji doma po synovi má a pošle mi je. Jen tak. Prostě pro radost. No chápete to? Včera přišel balíček a rozhodně v něm nebyl jen ten Človíček. Byly v něm nádherné knihy a ještě dinosauří nálepky a pexeso. No prostě Vánoce v říjnu.
Magdo, ještě touto cestou moc a moc děkujeme a určitě vymyslíme, čím potěšit ;-)


Piko Dinosaurus, Žádný strach, zajíčku a asi půlka Dětského obrázkového slovníku, byly přečtené hned včera. Medový hrníček má přečtenou asi polovinu.

A o dvou z těchto knížek jste ode mě neslyšeli naposledy, jedna je tak moc kouzelná, že si zaslouží zvláštní příspěvek a jedna je natolik užitečná, že ta taky ;-)

Abych nezapomněla, ještě přišel taky Slabikář Ferdy mravence, který ale doma už máme a tak jsme ho darovali naší malé kamarádce. Kterou mimochodem byla opravdu velmi nadšená. A tak se podařilo tu radost šířit ještě o kousek dál.

4 komentáře:

  1. Tak to já asi vím, která Magda to byla. Nám zase takhle poslala promítačku a k ní spousty pohádek. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Získáváš zlatého bludišťáka:-))
      Ahoj na kopeček!

      Vymazat
  2. Být šťastný - malé štěstí.
    Udělat šťastným někoho druhého - velké štěstí.

    A zjistila jsem, že mám fáááááákt kvalitní řasenku. Drží:-)))))
    Šári, váhala jsem, zda Pika poslat, vzhledem ke kvalitě, ale Kuba tu knihu doslova "žral", no a co je nejlepším ukazatelem kvality u knih? Nadšený čtenář, no ni?
    Píšu to proto, že mi to připomnělo krásnou historku na mého učitele ruštiny ze ZŠ. Da, guljáju v párke....
    Klasika na konci roku, známe to všichni - odevzdávaly se učebnice, 10ník za oslí rohy atd...Náš učitel byl neskutečně báječný chlap, vypadal jako chodící cigareta, učil i mého tátu a měl ÚŽASNÝ SMYSL PRO HUMOR.
    No a spolužák Petr M. (jeden z nejhorších v prospěchu) nese "učebnici", položí ji na stůl a odchází.
    "Učebnice" vypadala, jako by ji přežvýkala kráva, půlka listů lítala po třídě...
    "M. stůj!", volal učitel:"Vrať se, musím Tě pochzválit před celou třídou"
    Ten absolutně nechápal!!!!
    Pan Chudárek vzal ten jeho salát a pro porovnání nádhernou čistou učebnici od spolužačky Martiny (premiantka třídy!!!)
    a zahlásil:"VÁŽNĚ UVAŽUJI O TOM, ŽE PŘEPÍŠU KLASIFIKACI. ZDE JE VIDĚT, KDO DENNĚ KNIHU POUŽÍVAL A UČIL SE - A KDO JI OTEVŘEL TAK JEDNOU ZA ROK!"
    Chudák Martina se orosila až na prdýlce:-)))
    Pamatuji si to, nelžu!
    Martinu miluju, dodnes jsme kamarádky a mého Jakuba učila celých 5let a vlastně ona mě upozornila, že Kuba je jiný. Takže si jí vážím, neurážím jí.

    Jinak ke knihám, objevila jsem Ameriku, no jo.
    KOSPRD A TELECÍ, řechtali jsme se s Kubou tak, jak dlouho ne.
    Nádherná knížka!!!!!!!!!
    Magda (a děkuji)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář, dělají mi radost a povzbuzují k dalším příspěvkům.