Recyklovaná a konečně nositelná

Ráda nakupuji v sekáčích. Opravdu hodně ráda. Za 30 korun koupím věc, která má prověřenou stálost barvy, tvar, navíc jí dám šanci být nošena dál. A to já ráda. Navíc lze najít opravdové úlovky, perličky.

Tentokrát jsem narazila na firemní mikinu T-mobile. Přišla mi zajímavě řešená, nelíbilo se mi ale logo na prsou. Měla taky moc dlouhé rukávy zakončené takovou textilní manžetou, takže nešly ohrnout, stáhnout, nic. Na nějkou dobu jsem ji odložila a čekala na nápad. Ten se dostavil a hurá, z nudné nepadnoucí mikiny je mikina, kterou budu nosit ráda.

Tohle tričko jsem dostala asi před rokem a půl. Nikdy jsem ho neměla na sobě, protože mám ráda, když je triko delší, ani rukávy nemám ráda ty kratičké. Teď na něho došla řada, stačily jen náplety v černé barvě a triko splňuje mé představy naprosto dokonale.

Letní recyklace

Už v červenci jsem si před dovolenou užila jednu, tedy spíše dvě, paradní recyklace.
Měla jsem halenku, která se mi hrozně líbila látkou, ale výstřih měla pomalu do půlky břicha. A šaty, které se mi sice libily moc, ale šaty na ramínka já vážně při své váze nosit nemůžu.

A tak vznikly sultánky, ale ty dlouhé, co jsou spíše jako sukně s nohavičkou a set sukně a halenky. Na halenku jsem využila taky staré triko, které mělo na břiše dírky a leželo v koši na vyhození.

Tady jsou ty proměny.

Halenka...

A šaty...

Taky recyklace

I takto může vypadat recyklace.
Když pětileté dítě už tři roky roste jen do výšky a půlroční dítě s plenama vyřadí tepláky :-)
Jednička si je vzal sám, zabavil si jen a nedá :-D

Recy tepláky

Dlouho jsem na blog nic nedala. Není to tím, že by se nic nedělo a já nic nedělala, spíš naopak, jen není čas ani chuť sedět u PC.

Taky stroj byl v servise a vrátil se jako vyměněný. V mezičase bylo potřeba akutně udělat klukům nějaké tepláky. Doma jen overlock, teplákovina žádná. Tak jsem prošla pytel s vyřazenými věcmi po mně a manželovi, přidala náplety a vznikly dvoje tepláky.

Pro M2 z mých extra starých a hodně dlouho nošených tepláků. Byl trochu problém najít neporušenou látku, někde byla díra, někde zase fleky od sava, jak jsem drhla dodělanou komoru loni v létě. No nakonec se podařilo.

Pro M2 z nějakých nepadnoucích tepláků, které ležely a nikdo je snad pořádně ani nenosil. Taková celkem nekvalitní teplákovina, ale slouží dobře.

Vylepšené kalhoty

Před časem jsem tu psala o tom, jak se chystám vyspravit staré kalhoty pro kluky- tady.
Ty pro M1 byly celkem snadné. Roztřepené okraje jsem objela na overlocku, zahla dovnitř (měl je delší). A na zašívané místo a prodřená místečka okolo jsem lípla jednu nášivku a bylo vyřešeno.

Na začátku vypadaly takto.
 

Teď jsou z toho kalhoty na normální nošení, ve kterých se do města stydět nemusí.

U M2 to bylo trochu složitější.
Spodní strana nohavic byla prodřená dole i nad lemem, prostě na odpis.

Na kolenách byly rifle prodřené, docela dost.

Pořád jsem přemýšlela jak to udělat co nejlépe, jakou na ně použít látku. Poradila jsem se s mámou, měla dobrý, leč pracný nápad :-) Ale pustila jsem se do toho. Kolem těch kolen jsem kalhoty rozpárala (a nadávala na dvojité šití), dala celý pruh nové látky. Spodek jsem obroubila stejnou látkou až nad prodřené části. Chtěla jsem využít také mámin nápad, použít na to modro-červené káro. Vypadalo by to fakt skvěle. Ale musela bych lítat po městě, utrácet další peníze, no nechtělo se mi do toho. A tak jsem dumala, hledala, až jsem našla látku, ze které na jaře vznikl první pokus kloboučku. Tak bude mít frajer vlastně hned celý komplet. A tu je výsledek.

Na něm to vypadá moc hezky. Nebudu se tu rozepisovat o tom, jak šílené jsem kopyto, jak má spodní lem hned vyrobenou díru a jak se mi vůbec nelíbí to ušití z vnitřní strany atd.
Koukejte na to z dálky a já budu dělat jakože nic, jo ;-)

Proměna staré tuniky

Měla a chtěla jsem dnes dělat kalhoty pro kamarádčinu dceru. Nějak jsem se ale cítila bez nálady, bez nápadu, bez chuti. Přemýšlela jsem nad věcma, které mám doma a nenosím je. Přemýšlela jsem a přemýšlela...

V sekáči jsem si asi před půl rokem koupila takovou tuniku na ramínka.

 
Líbil se mi hlavně vzor.

Jenže když jsem si ji několikrát zkusila obléct, tak při chození se výstřih dostával trochu hodně kam neměl a obnažoval více než snesu. Což jsem při rychlém zkoušení na místě nezjistila, to až při snaze tuniku nosit.
Protože se mi ale opravdu líbil ten vzor, pořád jsem přemýšlela co s ní provést. A tak přišla řada zase na jednu odpolední recyklaci. Zabere mi to vždy hromadu času, není to nikdy dokonalá práce, protože jsem opravdu amatér začátečník. Ale i tak jsem s výsledkem docela spokojená.

Začala jsem mít ráda vrstvení oblečení. Sukně nemůžu moc nosit kvůli silným nohám, přesto se mi ale velmi líbí je na sobě mít. A tak jsem začala nosit legíny a na tom sukni. Nemusím se pak až tak trápit délkou sukně, nemám strach, že bude vidět víc než má být. A tak jsem si k hnědým legínům udělala novou sukni.

Je obyčejná, rovná, nahoře do gumy. Samozřejmě volná tak, aby v pase netáhla na momentální větší břuško.
Vznikla jen ustřižením pod  původním stahováním na tunice. Pořád jsem si ale prohlížela ramínka na té zbývající části. Líbilo se mi jak jsou řešené, nechtělo se mi je vyhodit. Tak jsem si je tak různě skládala, dělala blbiny pro zábavu. A vznikl nápad.
Vzala jsem obyčejné černé triko z Lidlu.

A udělala jsem s ním hrozně bláznivou věc :-D Proměnila jsem ho po svém... (dosti infantilním způsobem). Černých triček mám hodně, každý jich má hodně. Ale kdo má triko se zajícem :-)?

 No a celé dohromady to hodlám nosit takto.

A takto to vypadá na té břuchaté modelce :-) Neboli modelka ala "Kinder vajíčko".

Teď ještě abych v tomto modelu při spatření lidí nevzala do zaječích...

Vysprávky

Teď nebyl moc čas tvořit něco super úžasného, na řadu přišly vysprávky.
Znáte to...hromada věcí na stole, které čekají na zkrácení, zašití, dodělání atd. Nic vhodného k chlubení, i když radost mi tento odškrtnutý rest udělal tedy. Tedy jeho části...

Chystám se teď nějak vylepšit dvoje kalhoty.
Dostali jsme je z x-té ruky, je to na nich znát a přijde mi škoda je vyhodit, když mají takový potenciál :-)

První jsou pro M1. Šikovné kapsáče...z dálky...

 Z blízka je pohled trochu horší. Pod kapsou vydřená barva, vetchá látka, zašívaná díra.

 Nohavice jsou děravé, otrhané a ještě flekaté.

Něco je třeba s nimi vymyslet, že ano :-)

Druhé jsou rifle pro M2. Nosil je už M1 a co bylo načato, dokončil zcela.
Už z dálky je zřejmé prodření na kolenou.

 Z blízka samozřejmě ještě víc.

 No a detail nohavic hovoří sám za sebe. Otrhané, nad spodním lemem prodrané.

Jste zvědaví co s nima provedu? Já zatím taky :-D

Náhradní mop

Vlastním mop od Spokaru. Koupila jsem si ho snad před dvěma lety, když už mě při rekonstrukci domu nebavilo lozit po čtyřech (a s tehdy asi osmiměsíčním břichem to ani dobře nešlo).
Jenže kde sehnat náhradní? Tam kde jsme ho koupili se rozhodli, že všichni přejdou na provázkové a ten fakt nechci. V nejbližším městečku jsem na nic nenarazila, teda při rychlém prolétnutí, na dlouhé zkoumání čas nemám.

Tak jsem se rozhodla, že si náhradní udělám. Vzala jsem už minule představený župan.

Po rozměření, prozkoumání toho původního jsem se pokusila udělat stejně profesionálně vypadající nový. Lícová strana županu je schovaná dovnitř, ta rubová byla chlupatější, naducanější a tudíž vzhodnější pro tu vytírací plochu. Výsledek je tento.

Ovšem malý háček to mělo. Můj stroj ještě tak zvládl ty dlouhé zahlé strany (tj. dvě vrstvy). Jak ale došlo k zahnutí na stranách a udělání těch bočních kapsiček, skončil...A tak jsem musela prošívat ručně. Tam mám ale trochu obavy, že se to zevnitř časem prodře o tu plastovou hranu mopu a budu opravovat a opravovat.Ale na mopu to vypadá dobře.

U druhého jsem teda zvolila jen dvouvrstvou variantu, nic zahlého dovnitř, nic pěkného a úhledného. Prostě tak aby to stroj prošil. Overlock začistil hrany, takže třepit by se to nemělo.

Není to nic moc, ale na mopu to má tu výhodu, že se zvětšila vytírací plocha.

A ještě srovnání. Který je hezčí je jasný. Ale co s tím strojem, když to nedá, no. :-(

Ale úkol splněn, župan slouží dál, ušetřili jsme za náhradní mopy a to je dobře.
Další plány se županem ještě mám, jsou ušlechtilejší než jako hadr na zem. Ale o tom někdy příště.

Kojící triko

Sestra mi kdysi půjčila kojící triko. Nevím už co jsem dělala, jestli marmeládu nebo co jiného...ale triko dopadlo nepoužitelně, flekatě. Na fotce to není tak patrné, ale fakt na vyhození. K tomu přispíval i fakt, že je bez rukávů a to já, vzhledem ke své  postavě, prostě nenosím a nosit nehodlám.

Pak jsem si v sekáči koupila triko s dlouhýma rukávama, které mělo švy sešité s nějakým škrabavým lastinem, úplně mě dráždilo na kůži a ještě jeho guma pod prsama vždy zajela až pod prsa a výsledný efekt teda nebyl zrovna lichotivý. Vlastně celé triko bylo takové "rozjeté".

Odpárala jsem růžovému tílku spodní flekatý díl, nahradila ho dílem z druhého trika (po rozměření, srovnání rozjetých částí a znovusešití), samozřejmě jsem ho trochu nařasila (ano, první řasení v životě).
Pak jsem podle tílka určila tvar budoucích rukávů a odstřihla je ze starého trika. Pak už zbývalo jen vystřihnout kolečko jako aplikaci k zamaskování posledního flíčku na růžovém tílku.
No a nové kojící triko je na světě.

 Po vyzkoušení jsem ještě musela trochu zarovnat overlockem podpažní část, vznikly tam takové boule navíc. Teď tam nejsou. Pod prsama se to trochu vlní, na ramenou vznikly menší růžky z navlnění. Ale použitelné bude a to je hlavní. Každopádně výsledkem lepší než kdyby obě trika skončila v popelnici, že ano :-)

A na co se chystám příště? Udělat něco z tohoto manželova asi 5 let nenošeného Ikeáckého županu.

Těhotenské šaty

Měla jsem staré triko. Bylo mi krátké, na břiše mělo nějaké dírky, no k nenošení, spíš tak na vyhození.
Taky jsem vlastnila sukni z Kiku, kterou jsem si koupila s tím, že na těhotenské břicho bude dobrá, stane se tím kratší (díky posunutí nad břicho). No měla jsem ji až pod prsama a raději ani nenosila jak byla neoblíbená.

To byla nejlepší chvíle s tím něco provést, co myslíte :-)

Sukni jsem natáhla nahoru kam až to šlo. Triko si oblekla a sukni přetáhla i přes triko. A vyklubal se z toho nápad. Našít sukni bez úprav rovnou na ustřižené triko, ze zbytku trika udělat svou první aplikaci v životě, trochu ozdobit knoflíčkama a taky je výsledek.

 A ještě detail té mé první aplikace. Není prošitá úplně jak bych si představovala, ale na prvotinu docela dorbý.

S výsledkem jsem docela spokojená. Šaty měly na druhý den velký úspěch, všichni chválili nové těhotenské šaty a nikdo nepřišel na to, že je to recyklace věcí na vyhození. A tak to má být :-)

A ještě trochu mázlý detail horního přišití (následně přibylo ještě prošití, měla jsem obavy, aby se kvůli těžké sukni šev netrhal - i přes našití s lastinem).