Říkanky pro dva copánky

Už jsem tu o nich psala, když jsem byla na výstavě Karla Franty. Jeho ilustrace byly doprovázeny také ukázkami z knih, které ilustroval.
A tam mi v hlavě zůstala básnička, kvůli které jsem knihu sháněla. A konečně sehnala :-) Je jich tám nádherných víc a třeba se tu postupně pár objeví.

Ale slibovala jsem, že se podělím o tu nejrkásnější, tak tady je a užijte si to.

Kdyby kočičky v noci spaly

Kdyby kočičky v noci spaly

a nechodily po střechách,

kdopak by hlídal malé hvězdy,

aby neměly potmě strach?

Kdo jen by hlídal malé hvězdy

vyhnané z očí, které spí,

zatímco děti odcházejí

do jiných, hezčích království?

Kdyby noc byla celá pustá,

kdyby kočičky nebyly,

kdoví zda by se malé hvězdy

do očí ráno vrátily?

Viadukt

Naši kluci tam chodí rádi. Když se viadukt podejde, jde se pak celou procházku podél tratě (při kratším okruhu, ten delší je mnohem delší a kolem polí). A po té co půl hodiny profrčí nějaký vlak. A to je něco pro ně. Pes si taky přijde na své, pěkně se proběhá, moc lidí tam nechodí. Tak tady zase pár fotek z naší procházky.

 

 A taky jsme si natrhali luční kvítí do vázy. Fotka trochu rozmazaná, vlastně všechny fotky jen mobilní.

A v poklidu domova se nám mezitím zakuklili všichni motýlci ze zahrádky a přesunuli jsme je do síťky, kde čekají na vylíhnutí.

Taky recyklace

I takto může vypadat recyklace.
Když pětileté dítě už tři roky roste jen do výšky a půlroční dítě s plenama vyřadí tepláky :-)
Jednička si je vzal sám, zabavil si jen a nedá :-D