Co právě čteme 2

Vůbec blog nestíhám. Měli jsme tu na prádzninách neteř, první prádzninová návštěva v životě mých dětí a pro mě 4 děti na starost. Náročné to bylo, ale myslím, že si to všichni užili (i přes nepřízeň počasí, což mě moc mrzí). A teď šup do poklidného tempa jen se třema.
A zpět ke čtení.
Čtu teď nějaké odborné věci, protože se chystám na velký krok ve svém životě směrem jinam, ale zatím nebudu prozrazovat víc.
A kromě toho jsem četla...

Únos od Kellermana
Četlo se to dobře, kniha zajímavá a čtivá. Ale nemůžu si pomoct, až trochu moc z kategorie "americká blbárna". Prostě ten konce je jak z klasických amerických filmů, kde hrdiné objeví šokující nechutné věci, propojí nepropojitelné a vše najednou dostane jiný směr. Jako jo, přečtěte si ji, pokud nechcete moc přemýšlet nad dějem, není špatná.

Kmotr
Myslím netřeba více představovat. Geniální dílo, které se právem stalo legendou. Ani jsem nečekala, že se mi zalíbí tak moc. Ani nevím proč, četlo se mi to trochu hůř, pomaleji, ale možná to bylo jen načasováním. Ale vzpomínat na tuto knihu budu ještě hodně moc dlouho.

Žítkovské bohyně
Tak ty čtu právě teď. Čtou se skoro samy a je to vynikající čtivo. Jen škoda, že na to teď nemám moc času a čtu to trochu trhaně.

Martínkova čítanka
Vždy, když mi někdo říkal, jak na Martínkovu čítanku vzpomíná ještě v dospělosti, nechápala jsem. Protože jsem ji nikdy nečetla. Už chápu. Krásná, milá a jedinečná. Navíc já jako dospělý předčítač vidím, jak se geniální dotýká i spousty výchovných problémů a osvětluje malému posluchači co je a není správné a proč. Opravdu moc povedené dílo, které jistě přežije ještě hodně generací.

Prázdniny u babičky
Tenhle skvost jsem našla za 29Kč v sekáči. Chvíli jsem přemýšlela, jestli koupit nebo ne. Ale ilustrace Zmatlíkové mě přesvědčily a já si knihu odnesla domu. Čteme ji jedním dechem, je nádherná! Jen nás trochu zarazila první kapitola, kde Pelleho mámu porazí auto a je v nemocnici, on za ní utíká a bojí se, že umře. No jo, ale to vadí spíš nám, protože Jednička trpí na noční běsy a toto rozhodně není téma, po kterém spal klidně. Jinak jsem nadšená a těším se na každou další kapitolu.

A k tomu hodně prohlížíme knihu Proč obrazy nepotřebují názvy . Už jsem tu o ní trochu mluvila, Jednička ji dostal k narozeninám. Ale překvapilo mě, že pětiletého kluka opravdu zaujala a chodí si v ní listovat sám a je zklamaný pokaždé kdy řeknu, že teď zrovna číst nemůžu. Kniha je zábavná i naučná, možná spíš zábavně naučná. No víc nechám mluvit obrázky. Jen doufám, že to není nějaké nedovolené kopírování a šíření nebo tak něco, kdyžtak mě někdo zaražte a já to raději dám pryč.

Ten nejlepší dárek

Jedničku navštívili o víkendu poslední gratulanti. Dostal geniální pomůcku na procvičení písmenek a čísel, jen už to začíná...Mamí, ja nemůžu, já dělám něco na noťasovi...No jen dětský a edukační, ale i tak :-)
K tomu ale dostal další dárek. Ten nejlepší na světě, který mě by nikdy nenapadl, ale fakt stojí za to. Motýlí zahrádka. Je to opravdu skvělý dárek pro malého, zvídavého kluka. Dostal síťku na motýlky, k tomu tyčinku na nektar. A poštou pak přišly housenky. Dvojka měl hroznou radost, že přišly z Anglie, protože jak říká, mám tě rád až do Anglie, Anglie je příliš daleko. A teď z této jeho příliš daleké země přišly housenky.
Nic jiného neděláme, než že ráno, dopoledne, večer, sledujeme housenky jak tloustnou, přestávají se hýbat a hrozně se těšíme na tu chvíli kdy se zakuklí.
Pak je i s horním papírkem přendáme do síťky a budeme čekat na vylíhnutí.
Je to úžasný proces, děti se tím hodně naučí, baví je to sledovat a i zjistí, jak jsou tato malá zvířátka křehká, jak je potřeba o ně pečovat. A bavím se tím i já :-)
Hrozně se těším na tu chvíli, až uvidíme kuklu tmavnout a rýsovat se křídla, pak trvá jen pár minut než se objeví motýlek. Třeba to zachytíme, kéž by. Snad to ti naši fešáci zvládnou a neumře u toho ani jeden. No a až je pustíme do přírody, budeme je chodit hledat, prý se rádi vrací.
Takové dárky miluju. Hodně dají, mnoho naučí a travají déle než ten jeden okamžik.

Takže teto, ještě jednou děkujeme. (A frajer se díky svému noťasovi naučí zbylá písmenka a o motýlcích si  bude moct i číst - aneb jak spojit nespojitelné.)

Ten je jenom můj

A jsem docela spokojená. Sice jsem si udělala pánskou velikost XL, protože dle měření šňůrkou to vypadalo, že to bude o.k. (a většina dámských je mi obvykle malá) a teď je veliký, ale jinak se povedl. Velikost jsem se snažila napravit záševkem vzadu, na bocích taky, přes knoflík, aby udělal ozdobu. Klobouk si tím trochu lépe sedl, velký už není, na bocích udělal mírné zvlnění, které mu velmi sluší a celkově se tím klobouk docela vylepšil. Jen se tím z oboustranného stal jednostranný. Přemýšlela jsem, kterou stranu zvolit jako hlavní a rozhodla se pro tu originálnější.
Tak a teď jen, kterou z těch látek zvolit na ladící sukni :-) (Já už vlastně vím, tu originálnější ;-) )

Klobouček

Ve čtvrtek jsem pro Trojku ušila klobouček. Je to už třetí střih, který jsem zkoušela a suverénně nejlépe se mi šil. Je z Mariny. Předtím jsem dělala y Burdy, tam mi nějak zřejmě nedocvakl jeden krok a z toho snadného kloboučku se stala věc komplikovanější.
Úplně nejhůř dopadl pokus z Ottobre. Pravda, tehdy jsem měla ušité první tepláky a jedny lněné kraťasy a tím to končilo, takže to mohlo být i nulovými zkušenostmi.

Každopádně tentokrát jsem byla moc spokojená. Velikost baby,  pro děti do 1 roku. Oboustranný, na jedné straně hrubá pruhovaná látka, kterou jsem původně plánovala do série kraťasků pro všechny tři. Jenže látky je málo, na větší kraťasy by nevyšlo a malé by se z takto tuhé látky špatně oblékaly. Takže jsem po ní ráda sáhla na klobouček, díky čemuž jsem ho nemusela ničím podžehlovat. No a na druhou stranu rybičková letní látka.

Oproti návodu jsem ještě naprosto neviditelně spojila horní i spodní díl ve švu okolo vrcholku klobouku (v Marině nazváno jako šoška), aby se od sebe obě vrstvy při protáčení neoddělovaly. Krásně tak díky tomu a díky prošití u kraje krempy drží a jedna vrstva ve druhé pěkně sedí.

No já myslím, že se opravdu povedl a přesně to jsem potřebovala jako motivaci pro další šití.

Už mám nachystané látky na klobouk pro sebe, snad se brzo dostanu k šití, už se těším jak bude vypadat výsledek .:-)

Pětročák

Naše Jednička má pět. Jak se to stalo moc nevím, přijde mi to jako včera co se narodil. Skoro tomu nemůžu uvěřit.

Dostal dárky, které potřebuje každý správný kluk. Knihu o vynalézavém klukovi (prý podle večerníčku, ten neznám). Pak knihu o umění, dlouho jsem na ni koukala, až jsem to riskla a moc se mu líbí. No a skateboard, který si moc přál. Teď jen doufat, že se na něm nezmrzačí a nestráví celé léto v sádře.

Knihama v něm chci trochu podpořit jeho radost z tvoření a vynalézání. Pořád něco kutí, udělal nám ponorku, letadlo, různé vychytávky. Obrázky a koláže už nemám ani kam dávat. Navíc má knihy moc rád.

Bráchovi pokreslil bodýčko a byl hrozně nešťastný, že se to nepovedlo. Ona ta látka před fixou docela ujíždí a moc snadno to nejde. I tak teď bodyčko dělá radost bráchovi, který má už několik dní horečky, bolí ho klubající zuby, nespí a jen křičí a tulí se.

O knihách příště, chystám se zase dopsat co jsme četli a ukázku těchto dvou zakoupených knih. Těšte se :-)

Šití posledních dní

Konečně jsem si objednala další věci pro šití. Jako třeba řezací podložku, kolečko atd.
Chci se pustit do nějakých věcí, které mám zatím jen v hlavě. Snad na to bude nálada a čas. Ale už se moc těším.

Došla mi hromada látek. Mám z nich velkou radost.

 Pro muže jsem zkusila další úpravu střihu na trenky. Docela se povedly, ale prý to zase není úplně ono. Takže budu upravovat dál, dokud to nebude dokonalé.

Chtěla jsem ušít obal na mobil. Vznikly dva obaly klukům na brýle a jeden obal na cestovní šitíčko. Nebo na něco jiného, ještě nevím přesně. Byl to takový pokus a mobil se tam vejde trochu těsně. Tak udělám nový.

Už se těším na další šicí projekty, zase se tu pochlubím. :-)