pondělí 25. ledna 2016

Recyklovaná a konečně nositelná

Ráda nakupuji v sekáčích. Opravdu hodně ráda. Za 30 korun koupím věc, která má prověřenou stálost barvy, tvar, navíc jí dám šanci být nošena dál. A to já ráda. Navíc lze najít opravdové úlovky, perličky.

Tentokrát jsem narazila na firemní mikinu T-mobile. Přišla mi zajímavě řešená, nelíbilo se mi ale logo na prsou. Měla taky moc dlouhé rukávy zakončené takovou textilní manžetou, takže nešly ohrnout, stáhnout, nic. Na nějkou dobu jsem ji odložila a čekala na nápad. Ten se dostavil a hurá, z nudné nepadnoucí mikiny je mikina, kterou budu nosit ráda.




Tohle tričko jsem dostala asi před rokem a půl. Nikdy jsem ho neměla na sobě, protože mám ráda, když je triko delší, ani rukávy nemám ráda ty kratičké. Teď na něho došla řada, stačily jen náplety v černé barvě a triko splňuje mé představy naprosto dokonale.




Trenky

Těch je u nás zapotřebí opravdu hoooodně.  Táta a tři synové. Klukům jsem vždy dělala trenky podle upraveného střihu z Ottobre. Nepasovaly mi tak, jak byly navržené, taky jsem nahoře chtěla náplet a s tím střih nepočítal. Udělala jsem si čas, strávila nad tím celý den a  vypilovala je k naší radosti. Trenky dle toho ušité se nosí už dva roky. Teď ale přišel čas na ušití nových. Jednička má trenky kupované z Fleru a nosí je od svých tří let. Bude mu šest :-)

Zvětšila jsem stávající střih do výšky, do šířky netřeba. Chystala se ušít, když v tom přišla nabídla od Budilky na testování jejího střihu. Ráda jsem souhlasila. Udělala i krásný fotonávod. Přijde mi jako taková naše česká Schnabelina.

Nakonec jsem si s tím dala tu práci, dle našich potřeb upravila oba střihy (ty od Budilky jsem nakonec potřebovala trochu užší, stačilo nepřidávat na švové přídavky). A trenky jsou na světě dle obou střihů. Zajímalo mě, které lépe pasují, které se lépe nosí. Odpověď je jasná, šít budeme oboje. Klukům se dobře nosí, mně se dobře šijí a volit střih budu dle zvoleného materiálu. Na ty od Budilky je potřeba větší kus látky na zadní díl, naopak na prostřední část jde zužitkovat úplné zbytečky a hlavně tenké látky. Na ten náš upravený střih je zase potřeba menší kousky látky a spíše ty s větší gramáží, protože přední středový díl není zdvojený.

Šila jsem je schválně větší, aby zase nějakou tu dobu vydržely. No výsledek posuďte sami.

Nejdříve ty podle Budilky.



A tohle jsou ty naše.







Dělali jsme jich víc, ale jsou v oběhu, takže tohle pro představu musí stačit. No a už zbývá ušít jich asi jen dvacet :-)







neděle 17. ledna 2016

Aby mu to nebylo líto

Kdo má více dětí, tuto situaci důvěrně zná. Jednomu něco dáte, koupíte, ušijete a druhému musíte samozřejmě vymyslet něco taky. Protože by mu to bylo líto. Plakal by a těžce by nesl, že on nedostal nic. A přesně proto vzniklo pro Dvojku tohle triko. S jeho oblíbencem. Na čem je Blesk, to je prostě nej. A Jednička může spokojeně nosit svou mikinu, aniž by z toho bylo zle.






Premiéra zipová

A rovnou na ostro. Kluci pořád chtěli kabelky. Pořád si představovali, jak si je dají přes rameno, do nich jen své korunky, kapesník a jdou s námi na procházku do města. Dočkali se. Do nich dostali ještě vysílačku a svítilnu. Malí detektivové. Nejvíc mě ale dostala věta Jedničky, který si s ní vykračoval a prohlásil: "Takovou mami umí jen Ježíšek, takovou ty bys nikdy neušila." Asi to měla být vlastně pochvala :-)

Oba kluci milují vlaky, takže když jsem v obchodě narazila na tyto dvě látky, bylo naprosto jasné, že tyhle a žádné jiné!!!


 



 Pro Jedničku malinko jiný vzor, musím říct, že sesadit to, aby to aspoň trochu navazovalo, pro mě nebylo snadné. Na to, že jsem zip šila poprvé v žitově...




 Uchycení popruhu jsem vymyslela sama, jak jsem si myslela, že by to asi mohlo být správně.


Jsou podobné a přitom ne stejné. Prostě přesně pro dva brášky.



A ušila jsem je jen díky úžasné Debbie Shore a podle tohoto jejího návodu, který jsem si jen rozměrově upravila a přidala popruhy.

Vánoční ptáčci

Tak se jmenuje tahle látka od Lillestof. Dárek pro neteř, legínky k tomu, aby byla fešanda.




 Na legínkách ptáček, aby bylo poznat, že patří s trikem k sobě.






A dohromady.

Jen tedy neteř si to u stromku oblékla a prohlásila, že je to dobrý pyžamo :-)

středa 13. ledna 2016

Melancholický měsíc

Prostě mi ten vzor takový přijde. Velmi, ale velmi melancholický měsíc. Pro našeho milovníka vesmíru ideální. Mnohokrát denně řešíme otázky typu...Existuje taková raketa nebo aspoň sonda, která přeletěla celou galaxii? Hvězdy na obloze jsou vlastně hromady sluncí a padající hvězdy jsou meteority, které shořely v atmosféře? Na měsíci je šestkrát menší gravitace, dá se v tom teda chodit? Když bych vypustil vodu do vesmíru, co se s ní stane? A tak dál. Občas trochu náročné otázky a odpovědi při vaření, chytání mrňouse v poličkách a na stolech (eventuelně při cvičení HIIT tréninku).

Musela jsem tedy objednat tuto látku a udělat z ní mikunu pro vesmírného obdivovatele. Má z ní velkou radost, jinou teď nenosí a myslím ji nesundá už vůbec, až k ní přibudou kalhoty, jejichž domimantou má být klokaní kapsa (a na té bude měsíc také).

Jinak je to teplákovina od Lillestof, střih je z Ottobre 4/2014, č. 29.





Listopadové

Sofsthelky pro Jedničku. Psala jsem o nich už tady. Vznikly už v listopadu, ale k vložení na blog se dostávám až teď. Jednička chtěl místo pejsků na nohovice letecké formace. Přesně si určil jak mají být, aby to byla opravdová formace jako při přehlídce.
Stahování nohavice tentokrát uvnitř, na kapsy tentokrát teplákovina a jsem s tím mnohem spokojenější než s plátnem. Fakt to spolu sedí lépe.







Pro vílu Amálku

Nebo ne, Rozárku :-) Jahůdková látka se mi hrozně líbila. Taková jemná, holčičí. Vlastně jsem ji koupila jen proto, že se jednou bude hodit. A vznikly z ní tunikošaty pro Rozárku. Od Ježíška. Ze střihu jsem byla trochu zklamaná, tunika působí spíš jako noční košile, ale když se s tím člověk smíří, noční košile je to hezká.

Jestli mě pamět neklame, měl by to být střih č.28 z Ottobre 4/2014.