Co právě čteme 2

Vůbec blog nestíhám. Měli jsme tu na prádzninách neteř, první prádzninová návštěva v životě mých dětí a pro mě 4 děti na starost. Náročné to bylo, ale myslím, že si to všichni užili (i přes nepřízeň počasí, což mě moc mrzí). A teď šup do poklidného tempa jen se třema.
A zpět ke čtení.
Čtu teď nějaké odborné věci, protože se chystám na velký krok ve svém životě směrem jinam, ale zatím nebudu prozrazovat víc.
A kromě toho jsem četla...

Únos od Kellermana
Četlo se to dobře, kniha zajímavá a čtivá. Ale nemůžu si pomoct, až trochu moc z kategorie "americká blbárna". Prostě ten konce je jak z klasických amerických filmů, kde hrdiné objeví šokující nechutné věci, propojí nepropojitelné a vše najednou dostane jiný směr. Jako jo, přečtěte si ji, pokud nechcete moc přemýšlet nad dějem, není špatná.

Kmotr
Myslím netřeba více představovat. Geniální dílo, které se právem stalo legendou. Ani jsem nečekala, že se mi zalíbí tak moc. Ani nevím proč, četlo se mi to trochu hůř, pomaleji, ale možná to bylo jen načasováním. Ale vzpomínat na tuto knihu budu ještě hodně moc dlouho.

Žítkovské bohyně
Tak ty čtu právě teď. Čtou se skoro samy a je to vynikající čtivo. Jen škoda, že na to teď nemám moc času a čtu to trochu trhaně.

Martínkova čítanka
Vždy, když mi někdo říkal, jak na Martínkovu čítanku vzpomíná ještě v dospělosti, nechápala jsem. Protože jsem ji nikdy nečetla. Už chápu. Krásná, milá a jedinečná. Navíc já jako dospělý předčítač vidím, jak se geniální dotýká i spousty výchovných problémů a osvětluje malému posluchači co je a není správné a proč. Opravdu moc povedené dílo, které jistě přežije ještě hodně generací.

Prázdniny u babičky
Tenhle skvost jsem našla za 29Kč v sekáči. Chvíli jsem přemýšlela, jestli koupit nebo ne. Ale ilustrace Zmatlíkové mě přesvědčily a já si knihu odnesla domu. Čteme ji jedním dechem, je nádherná! Jen nás trochu zarazila první kapitola, kde Pelleho mámu porazí auto a je v nemocnici, on za ní utíká a bojí se, že umře. No jo, ale to vadí spíš nám, protože Jednička trpí na noční běsy a toto rozhodně není téma, po kterém spal klidně. Jinak jsem nadšená a těším se na každou další kapitolu.

A k tomu hodně prohlížíme knihu Proč obrazy nepotřebují názvy . Už jsem tu o ní trochu mluvila, Jednička ji dostal k narozeninám. Ale překvapilo mě, že pětiletého kluka opravdu zaujala a chodí si v ní listovat sám a je zklamaný pokaždé kdy řeknu, že teď zrovna číst nemůžu. Kniha je zábavná i naučná, možná spíš zábavně naučná. No víc nechám mluvit obrázky. Jen doufám, že to není nějaké nedovolené kopírování a šíření nebo tak něco, kdyžtak mě někdo zaražte a já to raději dám pryč.