Proměna staré tuniky

Měla a chtěla jsem dnes dělat kalhoty pro kamarádčinu dceru. Nějak jsem se ale cítila bez nálady, bez nápadu, bez chuti. Přemýšlela jsem nad věcma, které mám doma a nenosím je. Přemýšlela jsem a přemýšlela...

V sekáči jsem si asi před půl rokem koupila takovou tuniku na ramínka.

 
Líbil se mi hlavně vzor.

Jenže když jsem si ji několikrát zkusila obléct, tak při chození se výstřih dostával trochu hodně kam neměl a obnažoval více než snesu. Což jsem při rychlém zkoušení na místě nezjistila, to až při snaze tuniku nosit.
Protože se mi ale opravdu líbil ten vzor, pořád jsem přemýšlela co s ní provést. A tak přišla řada zase na jednu odpolední recyklaci. Zabere mi to vždy hromadu času, není to nikdy dokonalá práce, protože jsem opravdu amatér začátečník. Ale i tak jsem s výsledkem docela spokojená.

Začala jsem mít ráda vrstvení oblečení. Sukně nemůžu moc nosit kvůli silným nohám, přesto se mi ale velmi líbí je na sobě mít. A tak jsem začala nosit legíny a na tom sukni. Nemusím se pak až tak trápit délkou sukně, nemám strach, že bude vidět víc než má být. A tak jsem si k hnědým legínům udělala novou sukni.

Je obyčejná, rovná, nahoře do gumy. Samozřejmě volná tak, aby v pase netáhla na momentální větší břuško.
Vznikla jen ustřižením pod  původním stahováním na tunice. Pořád jsem si ale prohlížela ramínka na té zbývající části. Líbilo se mi jak jsou řešené, nechtělo se mi je vyhodit. Tak jsem si je tak různě skládala, dělala blbiny pro zábavu. A vznikl nápad.
Vzala jsem obyčejné černé triko z Lidlu.

A udělala jsem s ním hrozně bláznivou věc :-D Proměnila jsem ho po svém... (dosti infantilním způsobem). Černých triček mám hodně, každý jich má hodně. Ale kdo má triko se zajícem :-)?

 No a celé dohromady to hodlám nosit takto.

A takto to vypadá na té břuchaté modelce :-) Neboli modelka ala "Kinder vajíčko".

Teď ještě abych v tomto modelu při spatření lidí nevzala do zaječích...