Člověka to vyloženě táhne ven a stačí k tomu trocha toho sluníčka. Nálada se vylepší, tempo je svižnější a chuť se cárat po venku větší.
A člověk si pak všímá i věcí, které jindy nevnímá tak intenzivně. Ne, že by nebyly vidět, ale člověk prostě není na téhle úrovni vnímání.
Třeba tento odraz stromů ve vodě.
Sněženky krčící se v posledních zbytcích sněhu.
A malebné zákoutí, které se na zimu promění v obyčejnou šedou zatáčku, se zase začne objevovat alespoň s nesmělými odpoledními paprsky. Už aby se začlo zase zelenat.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za každý komentář, dělají mi radost a povzbuzují k dalším příspěvkům.