Mikina Danai

Rozhodla jsem se zkusit svou historicky první mikinu. Mikina Danai od Farbenmixu se mi zdála jako dobrá volba. No...na šití asi ano. Ale střih mě teda v reálu vůbec nenadchl. Otvor na hlavu je docela hodně veliký, celá mikina je děsně široká. A střih, který měl dle velikosti sedět menšímu, je v reálu na většího. Takže buď si budu muset střih opravdu hodně upravit nebo zkusím (a to asi spíš) nějakou mikinu z Ottobre, kde věci obvykle sedí lépe.

Navíc mi už hrozně stávkuje stroj, skoro se s ním nedá šít. A tak je jakékoliv šití na něm úplné utrpení. Musí do servisu a já zrovna potřebuju udělat ještě tolik věcí...

A odvéz se mi ho tam ani v nejbližší době nepodaří, protože kluci jsou nemocní a jen tak asi ven nepůjdou. Už jste někdy slyšeli o syndromu ústa-ruce-noha? Moc velká chuťovka. Mírnější podoba vypadá nějak takto...

A to ještě tyto největší boláky jsou nic oproti bolákům na jiných částech těla. A takto vypadá většina těla. U toho s mírnější podobou, který měl "jen" 39. Ten druhý, chuďatko malé, měl 40 a už teď, kdy se to teprve vysévá, je jasné, že na tom bude mnohem hůř.

To pak jde stroj stranou, samozřejmě.